29.7. - 10.8.2019, I. Ročník
Opava, Raabův mlýn, Hlavnice
Ve dnech 9. -10. 8.2019 navštívil Miroslav Švancara své přátele umělce na nově vzniklém uměleckém projektu.
*
K záznamu z uskutečněné návštěvy jsou použity fotografie Miroslavy Špačkové a Miroslava Švancary. Texty a obrazový materiál použity z katalogu sympozia, autor Libor Hřivnáč.
*
Účastníci sympozia:
LIBOR HŘIVNÁČ
DANIEL KLOSE
JIŘÍ MAREK
DAVID MEDEK
TOMÁŠ MEDEK
Z katalogu:
Sešli se tři milovníci umění. Michal Škoda, představitel známého „Café Evžen“, který ovládá techniky vztahů k veřejnosti a médiím, známý opavský sochař Daniel Klose a sochař - galerista Libor Hřivnáč.
Vznikl sochařský plenér s názvem Sculpture art sympozium Opava.
Místo pro sympozium našli na kouzelném, větrném Raabově mlýně u Hlavnice. Majitel tohoto mlýna, Tomáš, poskytl prostor, ubytování a zázemí. Romantiku mlýna podtrhovaly nejen roubené sýpky a mlýn, ale také život bez elektřiny a společnost dvou velmi společenských koz. Jedním z cílů sympozia bylo zviditelnit a zpopularizovat tuto kulturní památku. Hlavním cílem sympozia je rozšířit a obohatit nabídku kulturního programu a podpořit oživení veřejného prostoru města Opavy.
Na sympoziu vzniklo celkem pět sochařských děl. Tomáš Medek navázal na svůj cyklus „Plody“, sochou nazvanou „Lusk“. Vnímavý divák v ní nalézá stylizovanou ženu, kterou autor oblékl do abstraktního malířského díla. Daniel Klose pokračuje ve svých typických stylizovaných skeletech, tentokrát koňských hlav, z nichž vytvořil velmi silně působící kompozici. Nazval ji „Vanitas“. Jiří Marek myšlenkově navázal na génia loci daného místa svými „Šaty pro paní mlynářku“. Také v této sculptuře lze nalézt krásnou ženu. Davidu Medkovi, druhému a staršímu z obou dvojčat Medkových vyrostlo pod rukama dílo plné struktur a jinotajů. Inspirován vrtulí mlýna vytesal dlátem nebývale čisté dílo, které nazval „Tiskátko“. Po nabarvení takto také působí. Libor Hřivnáč navázal na své cykly s názvem „Brány bez dveří“ a „Mosty do nicoty“, kdy pod vlivem motta: Břehy mlžné, temná řeka, na tvou duši koráb čeká … vytesal „Koráb přes řeku Styx“, s varovně zavěšenou hříšnou duší, která nám připomíná konečnost našeho bytí a nutí k zamyšlení nad smyslem a darem života.
Čtyři ze sochařů jsou spolužáci z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, ateliér sochařství, kde studovali sochařinu pod vedením prof. Vladimíra Preclíka. Toto sympozium je třetí, na kterém se společně setkali. Pracovali spolu již v Prostějově a na Orlíku. Pátý sochař, Libor Hřivnáč, se pln nadšení připojil.
Libor Hřivnáč Daniel Klose Jiří Marek David Medek TomášMedek
RAABŮV VĚTRNÝ MLÝN
Nedaleko obce Hlavnice, na plochém návrší o výšce 409m/n.m., se nachází Kulturní památka Raabův mlýn. Jedná se o větrný mlýn německého typu, který bylo možné natáčet proti větru. Obilí mlel až do roku 1952. Do ústředního seznamu kulturních památek ČR byl zapsán na základě zákona č.20/1987/Sb., o státní památkové péči před rokem 1986. Stejně tak Špýchar, který sem byl přemístěn z Kobeřic od č.p. 69.
Mlýn získali po letech v restituci dědici původních vlastníků. Jeden z nich, Tomáš Raab, se v rámci svých možností o mlýn stará. Provádí návštěvníky, shromažďuje původní inventář statku, a dokud v roce 2018 nevyschla původní studna, na mlýně také bydlel. Dnes na mlýn každodenně jezdí z blízkého Mladecka, aby vstřebal poklidnou atmosféru tohoto místa, a aby se postaral o své dvě kozy, Pepinu a Rózu.
Pořadatelé sympozia vděčně přijali možnost zázemí a ubytování pro všechny jeho účastníky.
"PRECLÍKOVCI":
Daniel Klose, "VANITAS"
danielklose@seznam.cz, tel.: 604 824 959
MgA. Daniel Klose, narozen 3.9.1973 v Opavě
Daniel Klose pro ČT1: Daniel Klose se přiklonil k tématu zmaru. Z kmene vytvořil dvě koňské hlavy. I „Trošičku v dobách totality ten mlýn dostal na prdel. Tím, jak jsem místní, tak to vím, tak je to laděné do takového skeletu, nebo něčeho takového“.
Miroslav Švancara, spolutvůrce mnoha ročníků sochařského plenéru v Prostějově, o Danielovi uvedl:
Daniel Klose je mistr, jenž strhujícím pohybem zachycuje těla v nezadržitelném pohybu, jindy zase v majestátním až mystickém gestu. Dokonalá znalost tělesných tvarů mu dovoluje ukázat postavy z různého pohledu ve zkratkách postojů a gest. U kreseb tělo vyplňuje celou plochu listu. Fragmenty mužských těl v kresbách a sculpturách jsou tělesností oduševnělou, jsou symboly psychických situací. Ve své tvorbě umělec ukazuje: Toto je člověk!
Jiří Marek, "ŠATY PRO MLYNÁŘKU"
juramedlov@gmail.com, tel.: 608 976 414
MgA. Jiří Marek, narozen 27.8.1972 v Brně
Jiří Marek pro ČT1: ,,Je to vlastně skelet, obal šatů, které by se teoreticky daly navlíknout a budou tady čekat na tu ženu, která se třeba jednou do mlýna vrátí a zase se tady vrátí život."
David Medek, "TISKÁTKO"
web: medek.cz, dmedek@seznam.cz, tel.: 603 347 707
MgA. David Medek, narozen 1.3.1969 v Brně
David Medek pro ČT1: ,,Dřevo je v něčem jednodušší, protože je dostupnější a je na to hodně nástrojů pro opracovávání, ale zase se musí respektovat ta leta, což se u kamene nemusí."
David pokračuje v sérii svých objektů, kterým říká tiskátka. Na zemi nechávají stopy. "Celou dobu jsem se díval tady na ten krásnej mlýn a to křížení lopatek mě inspirovalo k tomu, že jsem si začal skicovat a zjednodušovat a hledat nějakou variantu..."
Tomáš Medek, "LUSK"
web: tomasmedek.eu, tmedek@hotmail.com, tel.: 731 408 235
Mgr. Tomáš Medek, narozen 1.3.1969 v Brně
Tomáš Medek pro ČT1: ,,Tím, že my jsme vlastně na dřevu vyrůstali a všechny první projekty byly dřevěný, tak máme dřevo docela hodně zažitý a máme ho rádi. Má socha má název LUSK a zároveň je to trochu figura. Má na sobě namapovaný obraz. Abstraktní. Kdyby se to rozbalilo, tak je to jeden obraz, kterým je figura obalená...".
Libor Hřivnáč: Tomáš rozvíjí svůj poslední cyklus "Plody". V rámci tohoto cyklu již vytvořil několik typických soch. Rajče-hybrid, Hruška a další. Pracuje soustředěně a trpělivě. Když linie dřevěné sochy neodpovídají přesně jeho představám, sochu přetesá. Tvar, který vytváří na sympoziu je jednoduchý pouze zdánlivě. Na prvý pohled ještě ne, ale po chvilkovém zkoumání si uvědomíme jemné předivo vztahů, poměru hmoty a linií. Vše musí být právě tam, kde jsou. Prostorový dojem je dokonalý.
"OTEC ZAKLADATEL":
Libor Hřivnáč, "KORÁB PŘES ŘEKU STYX"
web: liborhrivnac.cz, hrivnac@e.cz, tel.: 775 637 026
Libor Hřivnáč, narozen 12.11.1959 v Opavě
Libor Hřivnáč pro ČT1: ,,Na louce stojí bájný koráb převážející duše přes řeku mrtvých. Sokl je součástí sochy, kdy dole visí hlavou dolů hříšná duše. Dole je náznak nějakého toho peklíčka".
V halvě se Liborovi přelévají slova vlastní poesie, historické události a svět literárních postav. Myšlenky se pokouší vtisknout do kamene či dřeva. Jakoby předával poselství. Poselství věčného splínu, teskné touhy, snění. Vyhlazený kámen, socha, se stává svědkem myšlenkových dějů. Na chvíli se v ní zastaví čas. Můžeme v nich vnímat věci tajemné, nevyslovené. Něco, co nás přesahuje. Přežívá. Sochy přímo lákají k dotyku. Jeho výrazem je především hladký, leštěný kámen a jistá hravost. Jeho dílo lze tiše prožívat. Konceptuální umění o sobě říká, že přeneslo vnímání umění z očí do mozku. Autor se pokouší zasáhnout mozek, oči, ale také ruce. Za každým kamenem je myšlenka. Myšlenka jež musí být silnější než únava, kamenný prach, nikdy nekončící chlad otevřeného ateliéru.
Dieter Schallner: Hřivnáčovy objekty udivují transcendentálními podněty zakódovanými v ,,Řádu". ,,Kajícníci a ,,Kazatelé" procházejí ,,Chrámy", ,,Branami bez dveří" do nicoty. Doplněni artefakty souvisejícími s věčnými životními cykly, ať už se s nimi setkáváme v ,,Řádu" či v ,,Neřádu", ,,Plodem" a ,,Křtitelnicí", či kameny vyjadřujícími obrazy s navýsost náboženskými uměleckými slohy gotiky, baroka, či románského stylu. Hřivnáčův svět je zdánlivě zaplněn symboly, které odkazují ke středověku a k romantickému pohledu první poloviny 19. století na něj. Romantismus si pak našel v 19. století v prerafaelitech, symbolismu a secesi zdatné pokračovatele. Ani 20. století není idealismu v tvorbě surrealistů apod. prosto.
Není lehké pochopit jeho mnohovrstevnaté dílo. Člověk by rád zůstal u prvoplánové polohy filozofujícího romantika, rád by zakoušel kvalitu tradice. Poselstvím jeho tvorby je komplikované sdělení. Jako každý moderní člověk Hřivnáč relativizuje všechno a všechny, vychází to z našeho pokrokářského podvědomí, ať chceme nebo nechceme. Nemůžeme si pomoci. O Řádu sníme, v Neřádu žijeme a děláme si z něj legraci. Řečeno s klasikem: ,,Na tváři lehký žal, hluboký v srdci smích!" Hřivnáč se tak projevuje jako Antimácha a spolu s ním i my všichni, kteří se řítíme postmoderním světem - do nicoty.
Účast na sympoziích
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava