menu

doplnit

doplnit

*Umělci
*Výstavy
*Sympozia
*Aktuální akce
*Události
*Jak se staví dům/on-line foto

Sculpture art symp. Opava*

29.7. - 10.8.2019,  I. Ročník 

Opava, Raabův mlýn, Hlavnice

 

 

Ve dnech 9. -10. 8.2019 navštívil Miroslav Švancara své přátele umělce na nově vzniklém uměleckém projektu.

 

 

   

 

* 

K záznamu z uskutečněné návštěvy jsou použity fotografie Miroslavy Špačkové a Miroslava Švancary. Texty a obrazový materiál použity z katalogu sympozia, autor Libor Hřivnáč.

 *

 

 

 

 

Účastníci sympozia:

LIBOR HŘIVNÁČ

DANIEL KLOSE

JIŘÍ MAREK

DAVID MEDEK

TOMÁŠ MEDEK

 Z katalogu:

Sešli se tři milovníci umění. Michal Škoda, představitel známého „Café Evžen“, který ovládá techniky vztahů k veřejnosti a médiím, známý opavský sochař Daniel Klose a sochař - galerista Libor Hřivnáč.

Vznikl sochařský plenér s názvem Sculpture art sympozium Opava.

Místo pro sympozium našli na kouzelném, větrném Raabově mlýně u Hlavnice. Majitel tohoto mlýna, Tomáš, poskytl prostor, ubytování a zázemí. Romantiku mlýna podtrhovaly nejen roubené sýpky a mlýn, ale také život bez elektřiny a společnost dvou velmi společenských koz. Jedním z cílů sympozia bylo zviditelnit a zpopularizovat tuto kulturní památku. Hlavním cílem sympozia je rozšířit a obohatit nabídku kulturního programu a podpořit oživení veřejného prostoru města Opavy.

Na sympoziu vzniklo celkem pět sochařských děl. Tomáš Medek navázal na svůj cyklus „Plody“, sochou nazvanou „Lusk“. Vnímavý divák v ní nalézá stylizovanou ženu, kterou autor oblékl do abstraktního malířského díla. Daniel Klose pokračuje ve svých typických stylizovaných skeletech, tentokrát koňských hlav, z nichž vytvořil velmi silně působící kompozici. Nazval ji „Vanitas“. Jiří Marek myšlenkově navázal na génia loci daného místa svými „Šaty pro paní mlynářku“. Také v této sculptuře lze nalézt krásnou ženu. Davidu Medkovi, druhému a staršímu z obou dvojčat Medkových vyrostlo pod rukama dílo plné struktur a jinotajů. Inspirován vrtulí mlýna vytesal dlátem nebývale čisté dílo, které nazval „Tiskátko“. Po nabarvení takto také působí. Libor Hřivnáč navázal na své cykly s názvem „Brány bez dveří“ a „Mosty do nicoty“, kdy pod vlivem motta: Břehy mlžné, temná řeka, na tvou duši koráb čeká … vytesal „Koráb přes řeku Styx“, s varovně zavěšenou hříšnou duší, která nám připomíná konečnost našeho bytí a nutí k zamyšlení nad smyslem a darem života.

Čtyři ze sochařů jsou spolužáci z Fakulty výtvarných umění VUT v Brně, ateliér sochařství, kde studovali sochařinu pod vedením prof. Vladimíra Preclíka. Toto sympozium je třetí, na kterém se společně setkali. Pracovali spolu již v Prostějově a na Orlíku. Pátý sochař, Libor Hřivnáč, se pln nadšení připojil.

 

    

      Libor Hřivnáč                   Daniel Klose                     Jiří Marek                      David Medek                   TomášMedek         

 

 

RAABŮV VĚTRNÝ MLÝN

Nedaleko obce Hlavnice, na plochém návrší o výšce 409m/n.m., se nachází Kulturní památka Raabův mlýn. Jedná se o větrný mlýn německého typu, který bylo možné natáčet proti větru. Obilí mlel až do roku 1952. Do ústředního seznamu kulturních památek ČR byl zapsán na základě zákona č.20/1987/Sb., o státní památkové péči před rokem 1986. Stejně tak Špýchar, který sem byl přemístěn z Kobeřic od č.p. 69.

Mlýn získali po letech v restituci dědici původních vlastníků. Jeden z nich, Tomáš Raab, se v rámci svých možností o mlýn stará.  Provádí návštěvníky, shromažďuje původní inventář statku, a dokud v roce 2018 nevyschla původní studna, na mlýně také bydlel. Dnes na mlýn každodenně jezdí z blízkého Mladecka, aby vstřebal poklidnou atmosféru tohoto místa, a aby se postaral o své dvě kozy, Pepinu a Rózu.

Pořadatelé sympozia vděčně přijali možnost zázemí a ubytování pro všechny jeho účastníky.

 

     

 

"PRECLÍKOVCI": 

 

Daniel Klose, "VANITAS"

danielklose@seznam.cz, tel.: 604 824 959

MgA. Daniel Klose, narozen 3.9.1973 v Opavě

 

1988 – 1992 SUPŠ Uh. Hradiště, obor kamenosochařství u ak.soch. Jiřího Habarty
1992 – 1998 FaVU VUT v Brně, obor Sochařství u prof.akad.soch. Vladimíra Preclíka
2000 – 2016 Pedagog SŠPU Opava, obor Kresba
2016 – dosud Samostatný výtvarník, sochař

 

Daniel Klose pro ČT1: Daniel Klose se přiklonil k tématu zmaru. Z kmene vytvořil dvě koňské hlavy. I „Trošičku v dobách totality ten mlýn dostal na prdel. Tím, jak jsem místní, tak to vím, tak je to laděné do takového skeletu, nebo něčeho takového“.

 

Miroslav Švancara, spolutvůrce mnoha ročníků sochařského plenéru v Prostějově, o Danielovi uvedl:

Daniel Klose je mistr, jenž strhujícím pohybem zachycuje těla v nezadržitelném pohybu, jindy zase v majestátním až mystickém gestu. Dokonalá znalost tělesných tvarů mu dovoluje ukázat postavy z různého pohledu ve zkratkách postojů a gest. U kreseb tělo vyplňuje celou plochu listu. Fragmenty mužských těl v kresbách a sculpturách jsou tělesností oduševnělou, jsou symboly psychických situací. Ve své tvorbě umělec ukazuje: Toto je člověk!
Torza lidských, ale i zvířecích těl, těla bez tváře, tváře s volajícími ústy, tváře ztrácející se v mysticky animálních symbolech pro Daniela Klose znamenají způsob, jak vyjádřit dobu, ve které žije, a místo, kde žije. Neusiluje o uhlazenost a nepodbízí se.  Tělo je mu nositelem neklidu, nic víc. Jde jen o bezprostřední vjem. Mnohdy pomíjí i význam těla samotného a vychází jen z pocitu akce nebo události.
 
Libor Hřivnáč: Daniel ví přesně co je jeho cílem. Model přichystaný nemá. Připravil si několik náčrtků, které nosí v hlavě. Pracuje uvážlivě a stále. ,,Udělám méně chyb, které se těžce napravují", říká Daniel. Do hloubi dřeva se propracovává pomalu, dlátem. Motorovou pilu používá pouze na vyřezání nejhrubších tvarů. Pokračuje ve svém volném cyklu skeletů hlav koní, či jezdců apokalypsy, kteří jsou pro něj naprosto typičtí.
 
Účast na sympoziích
1998 – Mezinárodní sochařské sympozium Hořice v Podkrkonoší
1999 – Mezinárodní sochařské bienále Brno
2003 – II. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2004 – III. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2009 – VIII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2011 – Sympozium Gotfrei Opava
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava

 

  

 

 

Jiří Marek, "ŠATY PRO MLYNÁŘKU"

juramedlov@gmail.com, tel.: 608 976 414

MgA. Jiří Marek, narozen 27.8.1972 v Brně

 

1986 – 1990 SUPŠ Uh. Hradiště, obor kamenosochařství u ak.soch. Jiřího Habarty
1992 – 1998 FaVU VUT v Brně, obor Sochařství u prof.akad.soch. Vladimíra Preclíka
1997 1998 Asistent oboru sochařství FaVU VUT Brno
2000 2001 Výtvarný pedagog SPŠS Brno
2006 – 2009 AVU Praha, CŽV restaurování sochařských děl u Prof .ak.soch. P.Siegla
2012 – 2017 Externí pedagog MU Brno - PF, obor konzervování a restaurování
2001 – dosud Samostatný výtvarník, sochař

 

Jiří Marek pro ČT1: ,,Je to vlastně skelet, obal šatů, které by se teoreticky daly navlíknout a budou tady čekat na tu ženu, která se třeba jednou do mlýna vrátí a zase se tady vrátí život."

 
Libor Hřivnáč: Tvorba Jiřího Marka již v třetí generaci plynule navazuje na sochařské umění jeho předků. Markovo umění je bytostně figurální. Ať již v jeho nové tvorbě keramických obrazů, tak v dílech z bronzu, kamene i dřeva. Z Markova díla přímo sálá dobrý člověk a láska k bližnímu svému. Vnímavý divák pozoruje hloubku víry, mistrovo pojetí ježíše Krista a ztvárnění naší křesťanské kultury.
V díle Jiřího nelze nevidět věčnou inspiraci ženou. V různých významech, v různých podobách. Ztvárňuje ženu nádhernou, ženu něžnou, ženu matku. Také na tomto sympoziu byla jeho inspirací žena. Mlynářka. Bytostně tajemná. Inspirující. To pro ni překonal tlustou kůru letitého topolu, aby po hodinách a dnech práce vtiskl kmeni stromu nový život.
 
Účast na sympoziích
1996 – Mezinárodní sochařský ateliér Orlík n. Vltavou
1999 – Mezinárodní sochařské bienále  Kámen '99 v Brně
2000 – Letní sochařské setkání Vanov u Telče
2000 Mezinárodní sochařské sympozium Hořice v Podkrkonoší
2003 – II. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2004 – Mezinárodní sochařské sympozium Landek v Ostravě
2006 – Žíreč u Kuksu - Křížová cesta
2008 – Brněnský plenér
2009 – VIII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2016 – Bystřice nad Pernštejnem - Sochy pro Eden
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava

 

     

 

 

David Medek, "TISKÁTKO"

web: medek.cz, dmedek@seznam.cz, tel.: 603 347 707

MgA. David Medek, narozen 1.3.1969 v Brně

 

1983 – 1987 Dřevomodelář a kovomodelář
1987 – 1990 Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně
1991 – 1993 Pedagogické minimum, PF Masarykovy university v Brně
1992 – 1998 FaVU VUT v Brně, obor Sochařství u prof.akad.soch. Vladimíra Preclíka 
2000  dosud Odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor socha

 

David Medek pro ČT1: ,,Dřevo je v něčem jednodušší, protože je dostupnější a je na to hodně nástrojů pro opracovávání, ale zase se musí respektovat ta leta, což se u kamene nemusí."

David pokračuje v sérii svých objektů, kterým říká tiskátka. Na zemi nechávají stopy. "Celou dobu jsem se díval tady na ten krásnej mlýn a to křížení lopatek mě inspirovalo k tomu, že jsem si začal skicovat a zjednodušovat a hledat nějakou variantu..."

 
Dialog tkání prostoru a plochy - Miroslav Koval, srpen 2008:
Dvojčata, bratři David a Tomáš Medkovi, někdy ani pro přátele spolehlivě nerozeznatelní, prošli i společnou průpravou. Už vstupní obor dřevo a kovomodeláře je předurčil k řemeslné důslednosti. Ta je jim snad trvalou a rozhodující zkušeností. Vede je k účelnému využití daných vlastností materiálu a v něm ke zdůraznění role věci samé, především jejího prostorového uspořádání. Oba se v ní až zapomínají a s chutí  se noří do čiré řeči rytmů členění hutných i vzdušně odlehčených objektů, pevných i variabilně proměnlivých.
 
Účast na sympoziích
1995 – Symposium mladých výtvarníků "Tvar místa" v Boskovicích
1995 – 2. ročník Evropského sochařského ateliéru Orlík n. Vltavou
1996 – Mezinárodní sochařské symposium "Dřevěná plastika", Žďár nad Sázavou
1998 – 4. ročník Mezinárodného sochárského sympózia v Nových Zámkoch, Slovensko
2002 – 6. ročník "Sloup", Olomouc
2002  Sochařské sympozium "Brněnský plenér 2002"
2009 – VIII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2011 – Dny umění pod Horů, Rožnov pod Radhoštěm
2012 – "Otrokovické řezání", Otrokovice
2014 – "Otrokovické řezání", Otrokovice
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn
2016 – Bystřice nad Pernštejnem - Sochy pro Eden
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava 

 

   

 

 

Tomáš Medek, "LUSK"

web: tomasmedek.eu, tmedek@hotmail.com, tel.: 731 408 235

Mgr. Tomáš Medek, narozen 1.3.1969 v Brně

 

1983 – 1987   Dřevomodelář a kovomodelář
1987 1990   Střední uměleckoprůmyslová škola v Brně
1992 – 1998   FaVU VUT v Brně, obor Sochařství u prof.akad.soch. Vladimíra Preclíka
1997               Nova Scotia College of Art and Design, Halifax, Nova Scotia, Canada, ateliér sochařství prof. John Greer a Robin Peck
2000  dosud Docent,  ateliér sochařství FaVU VUT v Brně               

 

Tomáš Medek pro ČT1: ,,Tím, že my jsme vlastně na dřevu vyrůstali a všechny první projekty byly dřevěný, tak máme dřevo docela hodně zažitý a máme ho rádi. Má socha má název LUSK a zároveň je to trochu figura. Má na sobě namapovaný obraz. Abstraktní. Kdyby se to rozbalilo, tak je to jeden obraz, kterým je figura obalená...".

Libor Hřivnáč: Tomáš rozvíjí svůj poslední cyklus "Plody". V rámci tohoto cyklu již vytvořil několik typických soch. Rajče-hybrid, Hruška a další. Pracuje soustředěně a trpělivě. Když linie dřevěné sochy neodpovídají přesně jeho představám, sochu přetesá. Tvar, který vytváří na sympoziu je jednoduchý pouze zdánlivě. Na prvý pohled ještě ne, ale po chvilkovém zkoumání si uvědomíme jemné předivo vztahů, poměru hmoty a linií. Vše musí být právě tam, kde jsou. Prostorový dojem je dokonalý.

 
DFlera gallery: Tvorbu Tomáše Medka vystihuje dlouhodobý zájem o podrobné studium struktur.  V jeho dřívější tvorbě dominoval tvar krychle s někdy uspořádanou, jindy chaotickou strukturou. Ústředním tématem jeho současné tvorby jsou organické struktury. Inspiruje se převážně přírodními tvary. Objekty multiplikuje, propojuje, deformuje, obtéká do organických struktur, hledá vazby, spojení a napětí. Nahlíží pod povrch skrz sítě do nitra a odkrývá vnitřní světy, průhledy a průniky. Vytváří tak postupně cyklus objektů, který nese pracovní název "plody". Modely jsou ve většině případů odlévány do bronzu, i když díky své složitosti je i jejich odlévání velice náročný proces, vyžadující specializovanou technologii tzv. lití na skořepinu. Vznikají tak jedinečné a tvarově různorodé objekty.
 
Účast na sympoziích
1992 Mezinárodní sochařské symposium "Dřevěná plastika", Žďár nad Sázavou
1994 – Mezinárodní letní sochařský ateliér Orlík n. Vltavou
1995 Symposium mladých výtvarníků "Tvar místa" v Boskovicích
1995 – 2. ročník Evropského sochařského ateliéru Orlík n. Vltavou
1998 4. ročník Mezinárodného sochárského sympózia v Nových Zámkoch, Slovensko
2000 – Současné umění ve veřejném prostoru, Hodonín
2000 – Mezinárodní sochařské sympozium "Dřevěná plastika", Žďár nad Sázavou
2002  Sochařské sympozium "Brněnský plenér 2002", Brno
2003 – 8o  Workshop "Scultura in Pietra di Vicenza", Grancona, Itálie
2005 – 12. ročník Mikulovské Výtvarné Sympozium "dílna" 2005
2009 – VIII. Mezinárodní sochařské sympozium Hany Wichterlové v Prostějově
2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava 
 

   

 

 

"OTEC ZAKLADATEL": 

 

Libor Hřivnáč, "KORÁB PŘES ŘEKU STYX"

web: liborhrivnac.cz, hrivnac@e.cz, tel.: 775 637 026

Libor Hřivnáč, narozen 12.11.1959 v Opavě

 

Libor Hřivnáč pro ČT1: ,,Na louce stojí bájný koráb převážející duše přes řeku mrtvých. Sokl je součástí sochy, kdy dole visí hlavou dolů hříšná duše. Dole je náznak  nějakého toho peklíčka". 

V halvě se Liborovi přelévají slova vlastní poesie, historické události a svět literárních postav. Myšlenky se pokouší vtisknout do kamene či dřeva. Jakoby předával poselství. Poselství věčného splínu, teskné touhy, snění. Vyhlazený kámen, socha, se stává svědkem myšlenkových dějů. Na chvíli se v ní zastaví čas. Můžeme v nich vnímat věci tajemné, nevyslovené. Něco, co nás přesahuje. Přežívá. Sochy přímo lákají k dotyku. Jeho výrazem je především hladký, leštěný kámen a jistá hravost. Jeho dílo lze tiše prožívat. Konceptuální umění o sobě říká, že přeneslo vnímání umění z očí do mozku. Autor se pokouší zasáhnout mozek, oči, ale také ruce. Za každým kamenem je myšlenka. Myšlenka jež musí být silnější než únava, kamenný prach, nikdy nekončící chlad otevřeného ateliéru.

 

Dieter Schallner:  Hřivnáčovy objekty udivují transcendentálními podněty zakódovanými v ,,Řádu". ,,Kajícníci a ,,Kazatelé" procházejí ,,Chrámy", ,,Branami bez dveří" do nicoty. Doplněni artefakty souvisejícími s věčnými životními cykly, ať už se s nimi setkáváme v ,,Řádu" či v ,,Neřádu",  ,,Plodem" a ,,Křtitelnicí", či kameny vyjadřujícími obrazy s navýsost náboženskými uměleckými slohy gotiky, baroka, či románského stylu. Hřivnáčův svět je zdánlivě zaplněn symboly, které odkazují ke středověku a k romantickému pohledu první poloviny 19. století na něj. Romantismus si pak našel v 19. století v prerafaelitech, symbolismu a secesi zdatné pokračovatele. Ani 20. století není idealismu v tvorbě surrealistů apod. prosto.

Není lehké pochopit jeho mnohovrstevnaté dílo. Člověk by rád zůstal u prvoplánové polohy filozofujícího romantika, rád by zakoušel kvalitu tradice. Poselstvím jeho tvorby je komplikované sdělení. Jako každý moderní člověk Hřivnáč relativizuje všechno a všechny, vychází to z našeho pokrokářského podvědomí, ať chceme nebo nechceme. Nemůžeme si pomoci. O Řádu sníme, v Neřádu žijeme a děláme si z něj legraci. Řečeno s klasikem: ,,Na tváři lehký žal, hluboký v srdci smích!" Hřivnáč se tak projevuje jako Antimácha a spolu s ním i my všichni, kteří se řítíme postmoderním světem - do nicoty.

 

Účast na sympoziích

2019 – Hlavnice, Raabův mlýn-Sculpture art sympozium Opava